BEZPODMÍNEČNOST…
Příroda je pro nás tak důležitá i proto, že nám poskytuje bezpodmínečnost, kterou v ní vnímáme. Pocit přijetí a lásky. Pocit, že zde můžeme být naprosto sami sebou. Nemusíme v podstatě být „nikým“, nic znamenat, nic dokázat. Nic dělat, konat, zvládat. Můžeme vypadat jakkoliv, mít na sobě cokoliv. Je to náruč, která nás nikdy neodmítne. Stromy nás vždy přijímají takové, jací jsme, právě v ten moment, i se všemi našimi chybami a nedokonalostmi, s našimi emocemi a stavy. Zvládnou veškeré naše pocity a projevy. V objetí přírody se můžeme cítit opravdu v bezpečí a doma, jako když klíč zapadne do zámku.
Bezpodmínečnost je něco, co velice málo zažíváme mezi lidmi a ve společnosti. Nalézáme ji tam, kde není žádné hodnocení, kde není neustálé přemýšlení o něčem a o někom. Jedině mimo mysl nacházíme opravdovou bezpodmínečnost.