Podzim na nás v tyto dny doléhá s jistou naléhavostí, jako by nám ve svých mlhavých chladných ránech šeptal: je čas jít dovnitř, do sebe a porozhlédnout se tam. Co objevíš?
Zatímco v létě je v nás i kolem nás spousta energie, tepla, světla, radosti, lehkosti…tak podzim nás zve ke ztišení, ponoru, rozjímání…vynáší na povrch i některé naše zasuté pocity, jako třeba smutek, bolest, obavy.
Také nám ale umožňuje toto vše transformovat a konečně již propustit z našich těl i myslí. Z celé naší bytosti.
Krásným příkladem je třeba právě pampeliška: na jaře a pak znovu koncem léta je jako symbol slunce a štěstí, její zářivé hlavičky nás naplňují pocitem pohody. V tomto období nám naopak ukazuje pomíjivost všeho a připomíná nám, že pouštět můžeme i v lehkosti. Však si zkuste vědomě fouknout do toho chmýří a opravdu procítit v sobě tu kvalitu odevzdání v lehkosti…Příroda nás tolik učí.