Během lesní terapie se přírodou procházíme jinak než při turistickém výletě nebo zdravotní či sportovní vycházce. Jsme výrazně pomalejší a pozornější, naše vědomí se rozšiřuje, smysly zostřují, vše je barvitější, výraznější, živější. Vracíme se do dětského stavu úžasu a objevování nového. Je tu příchuť dobrodružství, zároveň lehkost, hravost, radostnost. Naše smysly nám poskytují nepřeberné množství podnětů. Už jakmile se rozhodneme „potulovat” namísto běžné chůze z bodu A do bodu B, tak nastává vstup do magického stavu bezčasí. Vnímáme víc drobných detailů, vše nám připadá pozoruhodné a někteří možná vnímají i jemnější úrovně bytí jako jsou energie míst či jednotlivých stromů, kamenů apod. Každý vnímáme věci odlišně a mění se to i v závislosti na daném místě a čase, ale jedno máme společné – když změníme svůj přístup k pobytu v přírodě, otevře se nám zcela nový svět netušených prožitků.