Tradiční domácí vykuřovadla?
Právě teď je na jejich výrobu ideální čas Ta moje na obrázku jsem minulý týden vytvářela již druhým rokem k příležitosti slunovratu a svatojánského období – to nám nyní pozvolna končí, ale luční byliny a květy na motání svazků budou dostupné ještě během celého léta, v různých vlnách.
Použít se dá víceméně cokoliv, co okolo vás roste a k čemu vás to táhne. Osobně jsem zastánce toho spíše byliny vybírat intuitivně v souladu s místem, kde se zrovna nacházíme, nežli si předem vše nastudovat, promyslet a pak je „hledat“. Ony si vás už najdou samy A každý rok a na každém místě to bude navíc trochu jiné.
Já jsem třeba loni použila řebříček, třezalku a pelyněk, kdežto letos mi z původních zůstaly jen řebříček s třezalkou. Pelyněk jsem nemohla najít a tak přibyly zas jiné květy – vlčí máky a heřmánek. Ten jsem dokonce nesbírala na louce, ale přímo na zahradě, kde máme ponechanou luční část svému vlastnímu životu. Letos tu velmi hojně roste rmen, ale právě i léčivý heřmánek, který jsem nasbírala i na sušení pro čaj.
Tentokrát jsem svazky motala bez prohlížení jakýchkoliv návodů – důležité je z mého pohledu vázat víceméně za čerstva (s tím, že je dobré byliny předtím protřídit, případně zakrátit a také na chvíli volně rozložit, aby se z nich postupně osvobodili zalezlí broučci).
Loni jsem je nechala trochu proschnout a pak se vázaly velmi špatně a lámaly se. Ještě čerstvé a měkké jdou naopak vázat krásně, stačí vám k tomu jakákoliv nit, ideálně červená nebo bílá, ty jsem letos neměla k dispozici. Já nit nevyužívám moc okrasně, ale dá se s tím opravdu vyhrát.
Důležité je pořádně utahovat a nenechat vyčnívat velké trsy do stran, ale ani na vršku svazku, vše by mělo být spíš kompaktní, aby svazek pak dobře hořel a zbytečně z něj moc neopadávalo. Poté je třeba svazky zavěsit na suché, větrané místo, já je věším na provázek na trám v kuchyni. Schnutí může trvat v řádu dnů a ve vlhčích podmínkách možná i týdnů – těžko říct, tady to jde rychle!
A k čemu pak takovéto bylinné svazky? Já je používám při oslavách kola roku (slunovraty, rovnodennosti, dušičky…), ale i při různých osobních rituálech, očistách prostoru a sebe sama atd. Jakákoliv speciální příležitost může být „záminka“ pro využití těchto voňavých pomocníků.
Ačkoliv miluju světově známá vykuřovadla jako je kadidlo, palo santo nebo bílá šalvěj, tak zde je velká výhoda, že jde o naše zcela lokální vykuřovadla a že je v nich naše vlastní práce, a tedy i energie. Za mě je to diametrálně odlišný pocit než používat jen kupovaná, importovaná vykuřovadla. Nemluvě o tom, že je to zdarma Byliny mne ale propojují i s místem, kde žiju…Zkrátka těch rovin je tam spousta a můžete je i postupně objevovat…A pozor – lze používat i vykuřovadla víc lesní, např. z jehličí nebo pryskyřice nebo z mrtvého dřeva…Ale o těch třeba zas jindy.