Jak jste strávili v minulém týdnu sváteční dny nebo někteří rovnou i prodloužený víkend??
Já se přiznám, že jsem se celkově rozhodla toto léto pojmout víc odpočinkově než jiné roky. Ve chvíli, kdy začneme žít více v souladu s přirozenými cyklickými procesy v přírodě, nutně proměňujeme i svůj vlastní životní rytmus a návyky. Začneme se s podzimem po období hojnosti a sklízení plodů své práce pomalu více stahovat do svého nitra a všímat si dějů ve svém vnitřním světě. V zimě necháváme některé staré věci ze života odejít a procházíme určitou pomyslnou smrtí a zastavením. Na jaře zaséváme semínka svých záměrů a nejprve jen pomalu a trpělivě začínáme tkát své sny, abychom v létě začali více materializovat a ukotvovat to, co nám ze semínek vyrostlo.
Zároveň si ale toto období aktivity a dynamického růstu žádá vyvažování dostatečným odpočinkem, abychom se během něj zcela nevyčerpali a měli síly vše opravdu dotáhnout. I proto nás léto svým způsobem zpomaluje vlnami veder a láká nás k prostému bytí v zeleni, u vody, na zahradách, u večerních ohňů a západů slunce… Navíc, čím aktivnější jsme byli na jaře (no a někteří i během podzimu a zimy, přiznejme si…), tím více teď už jen stabilizujeme to, co už jsme vytvořili a co jsme si přitáhli, a odpočíváme před sklizní konce léta a raného podzimu.
Samozřejmě do toho všeho vstupuje i náš individuální příběh a naše aktuální potřeby – pokud se tak jako já nalézáte v náročnějším údobí života, které od vás vyžaduje mnoho sil a trpělivé práce, pak nabízí letní dny i zaslouženou odměnu a možnost dočerpání sil z přírody, kde je teď energie nadbytek pro všechny. Tak určitě využívejme těchto darů a oplácejme přírodě svou vděčností a péčí…
Já jsem strávila sváteční dny a víkend mimo jiné v lesích Křivoklátska, ve Středním Povltaví a v údolí Kocáby nedaleko Štěchovic.